O víkendu jsem byla v rámci konferece Umění být ženou na přednášce Mariana Jelínka (kouče například Jaromíra Jágra). A hodně jsem se ztotožnila s věcmi, o kterých mluvil. Vlastně jsem zjistila, že spoustu z toho, co on doporučoval, už dělám a možná díky tomu jsem tam kde jsem. O co jde? I když plno lidí stále na dnešní dobu nadává a stále je s něčím nespokojeno, žijeme v té největší době blahobytu a hojnosti. Toto si já uvědomuji už delší dobu, a proto jsem tak za vše vděčná, nic neberu jako samozřejmost a všemu (a všem) kolem sebe děkuji. Jednoduše jsme pěkně rozmlsaní a chcete stále víc, a i když to dostaneme, tak stále nejsme spokojeni. Proto to chce se zastavit, žít tady a teď a užívat si tu krásu, která nás obklopuje právě v této chvíli. A jelikož máme v tom dnešním světě i plno neomezených možností, můžeme si…

Asi si říkáte, že po těch všech článcích typu, jak se nestresovat a být vděční za cokoliv, je tento nadpis trochu mimo. Po tom, jak vám tady neustále dokola říkám, že šťastné můžete být už právě teď a nemusíte lpět na nějakých věcech. Ano, to vše je pravda. Ale pravda také je, že můžete chtít velké věci, splnit si nepředstavitelné cíle a mít ve svém životě opravdu, co chcete. Protože jen my si v hlavě dáváme hranice, co je pro nás dost, jaký je náš standard a naopak, co je naprosto nedosažitelné a horní strop, co nikdy mít nebudeme. To my si říkáme: „No tak na to nemám. To se mi nikdy nesplní. To si nemůžu dovolit. Prosim tě, vrať se na zem, víš kde žiju? Podívej se na moji výplatu. Teď stavím barák, takže na dovolenou pojedu až za 5 let. Jsem na mateřské, nemůžu si vyskakovat.“ Vypustili jste…