Řídit se rozumem nebo srdcem?

Určitě si kolikrát při nějakém větším rozhodování říkáte, jestli máte poslouchat srdce nebo dát na rozum. Srdíčko nám totiž často říká, ať uděláme nějakou zdánlivě iracionální věc, ale rozum ho svými argumenty zadupe do země. A jaký je výsledek? Vnitru podle tohoto rozumového řešení nejsme šťastné. Sice nám to vše logicky dává smysl, ale vnitřně nejsme nějak naplněné. Znáte to? Zažily jste to už? Já na takových rozcestích byla za svůj život asi tisíckrát. A právě také kvůli názorům okolí, které mělo také své zkušenosti a rozumy, jak by to mělo být nejlépe, jsem úplně zapomněla vnímat ten můj vnitřní hlas, který vždy věděl, co je správně. To je to. Chodíme pro rady k ostatním a přitom se stačí zastavit a zaposlouchat do svého nitra, tam ty odpovědi máme dané. Jen jsme se je odnaučily vnímat a znovu je v sobě najít nám už dost dobře nejde. Do toho nám…

no products

Jak jsem se přestala stresovat

Když se ohlédnu zpět, celý život jsem se kvůli něčemu stresovala. Ať už v dětství, kde to byl jeden velký stres, ve škole, kde jsem zažívala tento nepříjemný pocit dost často… jestli mě zrovna nevyvolá učitelka v hodině, jestli napíšu správně testy, jestli udělám zkoušky, maturitu, státnice. Pak stresy spojené s autoškolou a hlavně S ČASEM. Okolo věčného nestíhání jsem měla nejvíce stresu. Chodila jsem na brigády před školou, takže jsem si hlídala každou minutu, kdy ještě můžu pracovat a kdy už musím sedět v lavici. Po škole jsem běžela na další pracovní štaci a šlo kolikrát o minuty, jak mi to na sebe navazovalo… další stres. Když jsem začala pracovat na plný úvazek, stres zase pěkně povýšil. Tam to bylo nonstop. Stále nespokojení klienti, otravná šéfová a plno úkolů, které bylo potřeba udělat, než odejdu domů, vše muselo být hotovo a odevzdáno klientovi do termínu. Z tohoto stresu jsem přestala i spát. K…

no products

Jak se vypořádat s problémy jednou a provždy

Poslední půl rok jsem ve svém životě udělala radikální změny. Odešla jsem z dlouholetého vztahu, přestěhovala jsem se a postavila jsem se zcela na vlastní nohy. Zvládám si na sebe vydělávat, platit nájem i se starat o děti. A přesto všechno jsem stále vyrovnaná a cítím se vlastně šťastná. Pochopila jsem totiž jednu důležitou věc. Náš pocit si olivňujeme jen my sami. Nezáleží, jestli se rozcházíme, někdo je na nás nepříjemný, nebo nám ze života odejde někdo blízký. Jen my jsme zodpovědní za to, jak se cítíme. Našla jsem obrovskou pokoru k životu a neuvěřitelnou vděčnost jen za to, že se každý den probouzím, jsem zdravá, mám kde spát, co jíst a mám nádherné děti. Všechno ostatní je jen příjemný bonus. A taky jsem přestala vidět problémy. Všechno mi najednou přijde malicherné. Když mi někdo tedy napíše, že je s něčím problém a že něco nepůjde, jen se pousměju. Sama vím, že je to o…