Jak dlouho chceš ještě čekat?

Tento rok pro většinu lidí nebyl snadný. Možná si někdo z vás otevřel spoustu témat: v práci mě to nebaví/ práce mě dostatečně neuživí/ nemám dostatek finančních zásob/ nevím, co mám v životě dělat/ bojím se o své zdraví/ mám nefunkční vztah. Našla jsi se se v něčem? Vlastně je to dobře. Tyto „těžké“ doby nám totiž jasně ukazují, co nám v životě nefunguje a co bychom už měli změnit. Ano, každá změna nemusí být příjemná, možná někdy i ze začátku bolestivá, pak i chaotická, neurčitá, nejistá a nestabilní. ALE! Každá změna nás posouvá a každá změna nás učí. A jen když projdeme změnou, mohou být věci v našem životě lepší. Beze změny to nejde. Motýl také nejdříve musí být housenkou a projít bolestivou proměnou, aby mu narostla křídla a zazářil svými pestrými barvami. Jak řekl kdysi Albert Einstein: „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat…

Mých 16 každodenních radostí

O tom, co se zrovna děje, jaké máme omezení a neustálé změny, už mluvit nebudu. Je toho všude plno a omílá se to stále dokola. Jo, něco nemůžeme, nevíme, co bude příští týden, ale co se místo toho začít zaměřovat na to, co stále můžeme… na to, co nám dělá radost? Změnit vlastně styl myšlení. V životě totiž vždy bude něco, co nemáme. Je ale otázka, jestli budeme vidět stále jen toto a pořád si stěžovat, že nám něco chybí, místo toho, abychom byli vděční a radostní z toho, čeho všeho úžasného se nám dopřává a čeho jsme dosáhli. Je to jako v pohádce o Zlaté rybce. Asi ji všichni dost dobře znáte. Manželka rybáře stále neměla dost a stále byla tak nevděčná, až nakonec neměla nic. Kdyby ale změnila přístup a děkovala by rybářovi i rybce za každou maličkost, co pro ni zařídil a co mají, užívala si to…

To nejdůležitější, co máme

Asi řeknete, že je to zdraví, možná vaše rodina.. ale co podmiňuje naše pevné zdraví a harmonické vztahy s našimi nejbližšími? Je to náš VNITŘNÍ KLID: naše vyrovnanost, pohoda, umění zvládat stres a vypjaté situace. Náš vnitřní klid nám umožňuje mít jasnou mysl, nejednat v reaktivním emočním módu a vidět věci z nadhledu, být si vědoma různých řešení složitých životních situací. To, že se naučíme zvládat stres a nepropadat panice v nelehkých (a nejistých) dobách, nám pomáhá i k naší silné imunitě. Tělo totiž může fungovat na plné obrátky a lehce se ubrání škodlivým vnějším vlivům. Pokud ale žijeme ve stresu a strachu, zásadně se naše imunita oslabuje. Jsme v módu přežití a organismus vypíná funkce, které nepotřebuje pro „útěk“. Nepozná totiž, jestli na nás útočí tygr nebo znepokojující zprávy, nepříjemný kolega nebo myšlenky typu, kolik toho musím zvládnout a že se mám špatně, něčeho se bojím apod. A jistě…