Proč není jedno, co ŘÍKÁME. Jak si změnou slov zlepšíš život

Mluvíme automaticky, stále, možná i bez přemýšlení. Hlavně my ženy máme větší potřebu se slovně vyjádřit, tak to prostě je. Komunikujeme svoje potřeby, názory, pocity, sdílíme zážitky a taky si možná hodně stěžujeme a řešíme různé věci, které se kolem nás přihodily (nebo někomu z našeho okolí). K čemu svá slova využíváš Ty? Přemýšlela jsi někdy nad tím, jak se u určitých slov cítíš? A jak Ti ovlivňuje náladu, co dáváš slovně ven? A jak Ti třeba i klesá nebo stoupá energie? Mluvení je výdej energie. A často tuto cennou energii rozhazujeme na místech, kde není oceňována a pro lidi, kteří v nás (a našich slovech) stejně nevidí hodnotu. A navíc tím, co vypouštíme z našich úst si ovlivňujeme, co se nám bude v životě dít. Čím víc si stěžujeme na nějakou situaci, tím více problémů a nepříjemných věcí si do života opět voláme zpátky. Jak je to možné? Slova…

JAK ZASTAVIT TRÁPENÍ KOLEM NAŠEHO VZHLEDU

Kolik jsem v poslední době slyšela nešťastných žen, které se trápily kvůli své postavě, většímu bříšku, padajícím vlasům nebo problematické pleti?! Tolik zbytečného trápení a kritiky! Když na to dojde, každá z nás si na sobě najde něco, co nemá ráda. Proč tomu tak ale je? Proč se spíš neobdivujeme za to, co je na nás krásného a úžasného? Proč jsme my ženy přebornice v sebekritice? Kdo nám řekl, co je hezké a jak máme správně vypadat? Proč se tak srovnáváme a sebemrskačsky se sebou mluvíme? Proč si tak ubližujeme? Jako malé holčičky to už vidíme u našich maminek, které byly pravděpodobně nespokojené se svým vzhledem, řešily postavu a nám to přišlo normální NEMÍT SVOJE TĚLO RÁDA! Hledat na něm chyby. Toto je ale nemocné nastavení a chování. Případně jsme byly srovnávané s našimi sourozenci a dalšími dětmi: „Dívej, jak ta je šikovná a hezká.“ „Ty jsi taková nešika.“ A…

Naučme se pravidelně žádat o zázraky ✨

„To ale není možné. Nééé, tomu nevěřím. To nedokážu. To není pro mě. To dokážou ti druzí, já ne. Haha, možná ve snu. Možná někdy, až… Na to nemám. Tobě to jde, ale mně ne. Jsi se zbláznila ne? Vrať se myšlenkami na zem. To by se musel stát nějaký zázrak.“ Jaké věty používáš Ty? V čem se nacházíš? Čím se pravidelně srážíš? Když v sebe nevěříš Ty, nemůžou v Tebe věřit ani ti druzí. Tak to je. A když se hned na začátek zavíráš zázrakům, žádné ani nemohou nastat. Přitom se zázraky dějí pravidelně. A mohou se dít i Tobě! Stačí se je pravidelně objednávat a zvát do svého života. Zázraky a náhody za hranicemi možného se dějí stále! A klidně každý den, když se jim otevřeme. Už nemusíme dřít a honit se za svými sny. To jsou stará paradigmata vycházející ze strachu a z našich primitivních pudů. Máme…