Každá z nás v hloubi duše po něčem touží. Máme nějaké sny a „něco“ chceme. Často to ale zůstává jen u toho chtění a toužení. Proč? Protože si to splnění často nevědomky blokujeme – jsme samy sobě překážkou. Co to znamená? Podceňujeme se, kritizujeme se, snižujeme se, nevěříme si, vymýšlíme černé scénáře, podléháme strachům, máme negativní myšlení, pomlouváme, závidíme, srovnáváme se, jsme nevděčné, lakomé, řešíme stále minulost… Všechny toto činnosti nás vzdalují od našich splněných přání. Samy si stavíme překážky, aby se nám naše přání a touhy mohla splnit. Dobrá zpráva ale je, že jelikož je to „naše“, je i na nás, jak se k tomu postavíme. Jestli dál budeme pokračovat v těchto scénářích a naučených vlastnostech chování a myšlení, nebo je začneme měnit – a otevírat se našim snům a touhám. Já teď měla celkem zajímavé období, něco se mi v životě změnilo a já né a né se…