Proč štěstí není zadarmo

Určitě znáte spoustu pohádek s koncem „a žili spolu šťastně až do smrti“ a vše bylo zalité růžovou duhou. Jenže to jsou jen pohádky. Ve skutečném životě sice můžeme žít šťastně, ale něco pro to budeme muset udělat.

Nedávno na mě někdy vyskočil citát: „Štěstí je naše osobní rozhodnutí.“ A já s tím na tisíc procent souhlasím. To, jak se cítíme a jaký život žijeme, je jen na nás. Já se asi před rokem a půl rozhodla, že život vezmu pevně do svých rukou a udělám si ho nádherný přesně podle svých představ. To ale neznamená, že si každý den válím šunky a cpu se čokoládou. Právě naopak. Nastolila jsem si disciplínu a v nějakých věcech se i omezila. Velký blahobyt právě naopak na štěstí ubírá.

Není to tedy o tom, že mám dům, narvanou skříň značkovým oblečením, auto a nevím co všechno a pak budu štastná. Ale šťastná můžu být už právě teď, v pronájmu, s pár kusy kvalitního oblečení, když jezdím MHD, ale za to víc cestuji. Zvolila jsem si tento životní styl, protože s ním vnitřně rezonuji a dělá mě svobodnou a materiálně nezatíženou.

Žiju život přesně podle mého nejlepšího pocitu. Dělám práci, která mě baví a naplňuje, každý den se vracím v meditaci k sobě, jsem vděčná a obklopuji se jen lidmi, kteří mají dobrou energii a buduji s nimi láskyplné vztahy.

Nepřišlo to ale jen tak ze dne na den lusknutím prstu. Něco jsem pro to musela udělat a hlavně se rozhodnout si projít obdobím nejistoty a nekomfortu: zkoušet nové věci, vrhnout se po hlavě do nových projektů, finančně zainvestovat, jít s kůží na trh, mluvit o nepříjemných věcech, přiznat si spoustu nehezkých věcí o sobě, každý den vstávat brzy ráno, pravidelně cvičit, každý den si na sebe dělat čas a meditovat, nípat se ve svém nitru, chodit na blbá rande, být chvíli sama, omezit kontakt s toxickými lidmi, začít říkat „NE“, nastolovat lidem hranice (i sobě) a u toho všeho se starat o děti a o domácnost. A to stále nejsem na konci, spíše na začátku.

Stálo mi to za to? ANO! Od té doby, co jsem toto rozhodnutí udělala, mi vše nádherně hraje do karet a otevírají se mi brány mých možností. Tím, že poslouchám svoje nitro, co mi dělá dobře a co ne, se držím v dobrých vibracích a chodí ke mně jen ty věci, které mi prospívají a mají tu pro mě být. I když to na první pohled nevypadá a někdy se situace zdá jako velký průšvih, je to jen pro to, že nevidím za roh. Když se hned nezaleknu a překonám nějakou tu překážku a nepohodlí, většinou mě pak čeká přesně to, co potřebuji a nádherná sladká odměna.

A to je právě to, proč si někteří lidé stále stěžují a mají pocit, že mají smůlu a život je k nim nespravedlivý. Protože se hned zaleknou první překážky, nechtějí riskovat, bojí se co bude, nechtějí opustit svoje pohodlíčko (i když zatuchlé) a je jednodušší si nalít nějakou tu skleničku, vylít si srdíčko stejně nespokojeným kámošům a tak nějak to doklepat a na tom životě přežít. Živoj je boj, ne? (Ano, ale jen pro ty, kteří ho tak berou..)

Jenže s tímto postojem tu sladkou odměnu ve formě vnitřního naplnění a štěstí nedostanou. Ta je tu jen pro ty, kteří se za ní opravdu vydali jít a myslí to vážně. Pro ty, co vytrvají, radují se z neúspěchu (protože ví, že pak už čeká jen úspěch) a pro ty, co se nebojí měnit, opouštět, riskovat a být sami sebou. Pro ty, co se toho štěstí nezaleknou a dokáží ho hledat v každodenních maličkostech a činnostech. Pro ty, co se rozhodli jít svojí cestou, i když nejistou.

Jestli jsi to zrovna ty, tak gratuluji a vítej v klubu radosti a neomezených možností 😉

POŘIĎTE SI PODOBNÉ KOUSKY Z OUTFITU:

Follow: