S láskou Alice

5 nejčastějších chyb ve vztazích

5 nejčastějších chyb ve vztazích

Když v mládí začínáme randit a vstupujeme do prvních vztahů, přijde nám to jako zábava a hra. Je celkem běžné, že v té době zkoušíme, co nám vyhovuje a jaké je to být vedle někoho jiného. K tomu patří i nějaká ta první zklamání a rozchody. Nad tím se nikdo nepozastavuje. Ale co když k těm neporozuměním ve vztahu dochází i po třicítce, čtyřicítce, padesátce? To jsme se za tu dobu nic nenaučili? To ještě nechápeme, jak fungují vztahy, co potřebuje žena a co muž? A jak to máme učit naše děti? Jsme jejich vzorem. Jak je vidmo ze společnosti, tak ve vztahové oblasti stále tápeme. Proč tomu tak je? Jak to tak bývá, odpověď je ta nejjednodušší. Nikdo nás fungování zdravých vztahů nenaučil. Ani naši mámu, tátu, babičku, prababičku… A když se podíváte do historie vaší rodiny, jak to tam ve vztazích vypadá? Že spolu někdo žije (respektive přežívá)…

Zase oči pro pláč. Co udělat, aby vztah tentokrát vyšel

Zase oči pro pláč. Co udělat, aby vztah tentokrát vyšel

Opět bolavé srdce a pocity zoufalství, že toho svého osudového partnera snad nikdy nepotkám. Přichází ztráta víry, že všichni jsou stejní a je lepší být sám. Pořád dokola stejná písnička, hádky, neporozumění, manipulace, nevěra.. co dál? Ještě než úplně moje milá, zanevřeš na další randění a potenciální vztah, přečti si tento článek. Pravděpodobně pochopíš, proč se Ti doposud ve vztahové oblasti nedařilo. Už nemusíš prožívat vztahy, kde si připadáš, že žiješ snad s totálním cizincem, jste s partnerem úplně jinde a neustále se hádáte a kritizujete se. Nadešel čas vztahů plných harmonie, porozumění, podpory a lásky. Sci-fi? Ne tak zdaleka. Pokud jsme ale nikdy takový vztah nezažily nebo ho ani nevidíme v našem okolí a navíc k tomu pocházíme z rozvedené rodiny, kde o nějaké hluboké lásce nemohla být ani řeč, tak to tak můžeme vnímat. A teď si představ, že chceš ve svém životě zažívat něco, co jsi nikdy…

Nebuď sama sobě překážkou

Nebuď sama sobě překážkou

Každá z nás v hloubi duše po něčem touží. Máme nějaké sny a „něco“ chceme. Často to ale zůstává jen u toho chtění a toužení. Proč? Protože si to splnění často nevědomky blokujeme – jsme samy sobě překážkou. Co to znamená? Podceňujeme se, kritizujeme se, snižujeme se, nevěříme si, vymýšlíme černé scénáře, podléháme strachům, máme negativní myšlení, pomlouváme, závidíme, srovnáváme se, jsme nevděčné, lakomé, řešíme stále minulost… Všechny toto činnosti nás vzdalují od našich splněných přání. Samy si stavíme překážky, aby se nám naše přání a touhy mohla splnit. Dobrá zpráva ale je, že jelikož je to „naše“, je i na nás, jak se k tomu postavíme. Jestli dál budeme pokračovat v těchto scénářích a naučených vlastnostech chování a myšlení, nebo je začneme měnit – a otevírat se našim snům a touhám. Já teď měla celkem zajímavé období, něco se mi v životě změnilo a já né a né se…